Když jsme v sobotu 4. května vyrazili na jubilejní XXX. ročník PMB Golf Cupu – Poháru zakladatelů, počasí bylo ideální a já měl od rána tak nějak tušení, že to bude dobrý den. A taky že byl! Hned na úvodní jamce se totiž stalo to, na co jsem čekal celou svou golfovou kariéru.
Všichni v klubu dobře vědí, že v rekreační hře už se mi povedlo zahrát Hole in One celkem šestkrát. Ale ten vysněný, soutěžní, pod turnajovým tlakem? Ten mi pořád unikal. Až doteď. Hned první rána turnaje sedla naprosto fantasticky a míček zmizel v jamce. Lidi, já to tam konečně poslal i na turnaji! Očividně se ukázalo, že i přes můj zásadní hendikep – že hraju nalevo – se to nakonec dá zlomit. 🙂
Pravidla klubu jsou neúprosná, a protože se počet lahví sektu v první devítce násobí počtem beden, už teď chladím 6 lahvinek na Májový texas, který hrajeme 18. května. Rád se o tu radost podělím!
Zpátky na singlu a (skoro) vyhraný Nearest the pin
Můj neskutečný tah na jamku ten den pokračoval i dál. Celou dobu se mi hrálo skvěle a v kategorii HCP 0–16,3 z toho nakonec bylo vítězství za 64 netto ran! Díky tomu hlásím oficiální návrat na single HCP. Upřímně, po sedmi jamkách to vypadalo na ještě větší senzaci – byl jsem dokonce ránu pod par. Pak mě sice trochu vytrestaly kritické jamky 8 a 9, čímž bylo po rekordním skóre, ale náladu mi to zkazit nemohlo.
Mimochodem, sahal jsem i po vložené soutěži Nearest the pin. Jarda Had mě ale se svými 103 cm k tyči suverénně přestřelil… přesně o jeden jediný centimetr (měl jsem 104 cm)!
A jak si na prvním turnaji do celoroční soutěže vedli ostatní?
Byť pro mě byl tento den hlavně o mém osobním milníku, nesmím zapomenout ani na skvělé výkony mých protihráčů.
Moje kategorie (HCP 0–16,3)
– Stříbro bral Jarda Smékal, který zapsal velmi solidních 66 netto ran a snížil HCP na 9.
– Bronz urval o lepší druhou devítku (při shodě 67 ran) Ivo Pavelka, posilněný tříměsíční přípravou ve Španělsku.
Kategorie HCP 16,4–54 Pořadím tu neskutečně zamíchal úplně poslední flight, který musel jamku dohrávat už za deště.
– Zlato bere Darča Hřebíčková (hráčka roku 2022 a 2023). Po zranění zapsala životní kolo (62 netto ran) a potvrdila, že velké turnaje prostě umí.
– Druhý skončil Vláďa Rychetský (63 netto ran).
– Bronzový Michal Dvořák se sice dlouho vyhříval v klubovně na prvním místě, ale po příchodu posledního flajtu bral alespoň to třetí místo. „Brambora“ zbyla na Petera Nováka.
Královská kategorie BRUTTO Papírové předpoklady letěly oknem. Největší favorit Petr Kašpar sice zahrál eagle na trojce, ale pak přišel neobvyklý triple a čtyřikrát double bogey. Stane se. O všem tak rozhodla až dodatečná rozehrávka mezi otcem a synem – Luďkem a Ondrou Bodlákovými. Poté, co oba zahráli par na jedničce, se ukázaly Luďkovy zkušenosti na dvojce. Skvěle si přihrál do greenu, proměnil pat a Ondrův par tak na prodloužení nestačil. Mladá krev to s námi starými psy prostě nebude mít lehké! Ondra si ale aspoň spravil chuť, když na čtyřce (s novou frizúrou) odpálil Longest drive.
Tenhle ročník pro mě ale už navždy zůstane tím turnajem, kdy to tam „levákovi“ spadlo na první ránu. Těším se na vás všechny u šampaňského 18. května!
+420 774 177 222
Facebook
Instagram