Déšť nemusí ukončit vaše kolo. Ale špatná bunda ho může pokazit.

Golfista se deště většinou nebojí.

Problém nastane ve chvíli, kdy si oblékne nepromokavou bundu a zjistí, že sice přestal moknout zvenku, ale zároveň se nemůže pořádně otočit, začne se přehřívat a po několika jamkách je mokrý zevnitř.

A právě tady je rozdíl mezi obyčejnou pláštěnkou a skutečně technickým golfovým oblečením.

U golfu totiž nestačí být v suchu.
Musíte se v suchu ještě dokázat normálně hýbat a hrát.

Nepromokavost je jen začátek

Na bundě můžeme najít údaj například 10 000 nebo 20 000 mm vodního sloupce.

Co to vlastně znamená?
Jednoduše řečeno jde o tlak vody, který materiál dokáže vydržet, než přes něj začne pronikat vlhkost.

Aktuální golfová rainwear kolekce KJUS používá jako základ minimálně 20 000 mm. To už není ochrana proti několika kapkám při cestě z auta do klubovny, ale parametr určený pro skutečný déšť na hřišti.

Jenže vysoký vodní sloupec sám o sobě ještě dobrou golfovou bundu nedělá. Protože čím lépe uzavřete cestu vodě dovnitř, tím větší problém obvykle vytvoříte vodě, která potřebuje ven.

A tu produkuje vaše vlastní tělo.

Největší nepřítel možná nepřichází z nebe

Představte si klasickou situaci.
Začíná pršet. Obléknete nepromokavou vrstvu. Přehodíte bag přes rameno nebo tlačíte vozík, jdete do kopce, několikrát švihnete…

A začnete se potit.
Pokud bunda nedokáže vznikající vodní páru odvádět, vytvoříte si pod ní vlastní mikroklima. Výsledkem může být velmi podobný pocit, jako kdyby vám do bundy zatékalo.

Proto je vedle nepromokavosti druhým klíčovým údajem prodyšnost.

Například KJUS Pro 3L 3.0 pracuje s hodnotou 30 000 g/m²/24 h. Zjednodušeně: membrána musí zabránit vodě proniknout zvenku, ale současně umožnit vodní páře odcházet směrem ven.

A právě kombinace těchto dvou protichůdných požadavků je jednou z nejtěžších disciplín při vývoji technického oblečení.

Golf má ale ještě jeden problém: švih

U běžné outdoorové bundy můžete tolerovat, že vás někde trochu táhne.
U golfu to poznáte okamžitě.
Ramena. Lopatky. Lokty. Boky.
Při plném švihu se jednotlivé části těla pohybují v několika směrech současně. Pokud bunda pohyb omezuje, golfista začne podvědomě bojovat nejen s holí, ale také s oblečením.

A přesně proto nedává příliš smysl hodnotit golfovou bundu jen podle toho, jestli nepromokne.

Musí být konstruovaná pro golfový pohyb.

KJUS například používá technologii Hyper 3D Stretch. Do míst, kde tělo při švihu potřebuje největší rozsah pohybu, umisťuje vysoce elastické voděodolné panely s prostorovou strukturou.

Nejde tedy jen o to vyrobit elastickou látku.
Jde o to vědět, kde přesně ji golfista potřebuje.
Cíl je vlastně paradoxní:
nejlepší golfovou bundu byste při švihu neměli vnímat.Neměla by vás tahat.
Neměla by šustit kolem těla.
Neměli byste mít potřebu ji před každou ranou upravovat.
Prostě tam má být a dělat svoji práci.

A co když začne pršet až na dvanáctce?

Možná ještě důležitější otázka.
Kolikrát jste nechali nepromokavou bundu doma, protože ráno svítilo slunce?

Golfové rainwear má jeden specifický problém: většinu kola ho možná vůbec nepotřebujete.
Proto dává smysl, aby bylo co nejlehčí a zabíralo minimum místa v bagu.
Zajímavým příkladem je KJUS Rain Rescue 2.0.

Jde o 2,5vrstvou konstrukci, kterou lze sbalit do její vlastní kapsy. Podle KJUS je bunda po sbalení dokonce lehčí než balení tří golfových míčků. To mění způsob, jakým o rainwear můžete přemýšlet.

Není to bunda, u které se ráno rozhodujete:
„Dnes si ji vezmu.“
Je to spíš součást golfového bagu podobně jako rukavice, týčka nebo ručník.
Je tam pořád. A když přijde déšť, vytáhnete ji.

Detaily začnete oceňovat až po dvou hodinách v dešti

U technického golfového oblečení jsou možná nejzajímavější věci, kterých si v obchodě téměř nevšimnete.

Například voda stékající po rukávu.
Po několika minutách deště se může dostat až k rukám – a mokrý grip už je pro golfistu podstatně větší problém než mokré rameno.

U modelu Pro 3L 3.0 proto KJUS vytvořil konstrukci u zápěstí, která odvádí vodu mimo ruce a grip.
Kalhoty stejné řady zase používají magnetické překrytí bot.
Jsou to maličkosti.
Ale právě na nich je vidět rozdíl mezi otázkou:

„Jak uděláme nepromokavé oblečení?“
a
„Co se skutečně děje s golfistou, když čtyři hodiny hraje v dešti?“

Takže podle čeho vybírat rainwear na golf?

Nedívejte se pouze na nápis „waterproof“.
Položte si několik praktičtějších otázek:

– Jaký má materiál vodní sloupec?
– Jak dobře odvádí vlhkost od těla?
– Dokážu v bundě udělat plný švih bez odporu?
– Co se stane při rotaci ramen a trupu?
– Kolik bunda váží?
– Dokážu ji mít permanentně v bagu?
– Jsou vyřešené kritické detaily kolem rukávů, krku a kapes?

A hlavně: budu po několika jamkách ještě pořád v komfortu?

Protože dobré golfové oblečení do deště nemá za úkol pouze udržet vás v suchu.
Má vám umožnit pokračovat ve hře téměř stejně, jako kdyby nepršelo.
A to je podstatně těžší technický úkol.