Když pominu nějaké jednorázové pokusy, s golfem jsem začal v roce 2020, ve svých 29 letech. Šlo o covidové období, z nedostatku času na cokoliv byl najednou jeho přebytek, takže trávit ho na golfu, venku, na čerstvém vzduchu bylo naprosto ideální.
Začínal jsem v Beřovicích na tříparové akademii, která v mém případě přesně splnila svůj účel. Jakmile se mi povedla první pěkná rána, jakmile jsem zahrál první par, golf se mi stal drogou. Chtěl jsem to zažívat znovu, hrát lépe, hrát na velkém hřišti, být na něm úspěšný. Na něj jsem se přesunul v roce 2021 a patrně i vlivem své téměř nulové sportovní průpravy z dětství jsem se extrémně trápil. Dobrým skóre jsem mohl nazvat 120 ran, můj negativní rekord zní 170 ran z Malevilu.
Že bych v tu chvíli vůbec pomyslel na to, že za 4 roky budu hrát na mistrovství světa? Ale kdeže…
Od roku 2022 jsem to vzal za jiný konec. Vzal jsem si trenéra a moje hra se v dlouhodobém pohledu postupně zlepšovala. Následující rok jsem začal hrát turnaje a tedy i můj HCP se podle toho vyvíjel.
Až přišel rok 2025 a turnaje regionálních kvalifikací WAGC. Jakkoli jsem golfu propadl, pořád jsem ho vnímal jako hobby a stejně tak amatérské turnaje v něm. Člověk na ně nejde proto, aby případnou výhrou nějak „zbohatl“, ale protože chce zažívat soutěžní prostředí a ano, když se ho náhodou povede vyhrát, je to příjemný pocit, vedle kterého člověk získá i nějaké drobné materiální ocenění. Ovšem že je tady najednou možnost vyhrát plnohodnotně placenou účast na amatérském mistrovství světa a k tomu vůbec tu možnost reprezentovat? Neváhal jsem ani vteřinu.
K aktivnímu sportu jsem veden nebyl, u nás doma hrála prim hudba. Bylo to skvělé, dostal jsem se díky ní do světa, kde jsem naši zemi de facto reprezentoval touto formou a celkově mi můj pěvecký život přinesl neopakovatelné a nedocenitelné zážitky a zkušenosti. Nicméně přece jen společenský oděv není to samé jako národní dres.
Každou olympiádu, každé mistrovství světa nebo Evropy jsem jako puberťák hltal u televize, přičemž mi zároveň bylo tak trochu líto, že jsem nikdy nedostal ani šanci se poprat o to být na místě těch sportovců. Ne proto něco vyhrát a být adorován, ale proto, abych právě mohl být spojován s českou vlajkou, na prsou nosit velký státní znak a ve sportovních vesnicích si se svými kolegy, soupeři povídat o světě, o životě jako „vyslanec“ České republiky.
Tohle všechno mi dalo WAGC a jeho světové finále 2025 na ostrově Jeju v Jižní Koreji. Od první chvíle, od příletové haly na letišti, cítíte, že jste součástí něčeho velkého, něčeho výjimečného. Čeká na vás místní delegát s českou vlaječkou, připravený autobus vás odveze do hotelového komplexu, jehož foyer je pompézně nazdobené ve stylu nadcházející události tak, jak to znáte z televizních záběrů profesionálních sportovních akcí. Slavnostní zahájení probíhá v monumentálním sále za přítomnosti všech cca 450 zúčastněných golfistů z celého světa. Nechybí honosný raut, nástup kapitánů v roli vlajkonošů nebo všudypřítomní kameramani a fotografové, kteří celý příběh zachycují a díky nimž si svoje zážitky můžete nadále osvěžovat. I na hřišti pak na první pohled podle barevných kombinací poznáte, že máte vedle sebe Finku, Japonce nebo Jihoafričana. A nakonec zjistíte, že golfové neduhy, místy ukrutná smůla, ale především obrovská vášeň je něco, co je společné opravdu úplně všem. Všem nám, golfistům.
+420 774 177 222
Facebook
Instagram